stránky
Markéty Pščolkové

Jím, spím, vesele si žiju.

nejnovější stránka
rok 2006
rok 2005
rok 2004


Zlíchov 2
Zlíchov 1
HYDRO
HYDRO 2
Gym Gym, gym
H2Omaniaks
divadlo
Bandance




jakojeden.borec.cz- stránky naší třídy, jichž jsem autorem

Tyto stránky se objevily poprvé na internetu 5. 10. 2004, ale již jako embryo žily v mém počítači na konci tehdejších prázdnin.

©Markéta Pščolková,
toho času na AG Štěpánská, 2.C (dříve FZŠ Táborská, 9.B - dej jí pánbůh věčnou slávu)

marketa.ps@volny.cz
723 820 027

ICQ: 259 454 089



no

5. listopadu, 2004, 18:25

Když jsem s těmito stránkami začala, měla jsem pořád spoustu nápadů co sem psát. Už to tak není. To je si známka toho že, nemám vůbec dobrodružný život. Příští středu jdu na psychologické vyšetření. Doopravdy.


Špatný den

14. října, 2004,15:11

To jsem zase dneska všechno podělala. Jinak se to říci nedá. Měli jsme nultou hodinu, Seminář z Matematiky, a já ho celý prospala. Nejenom, že si teď všichni musí myslet, že jsem nepřišla schválně (první hodina odpadla), ale ke všemu už jsem zaspala už i minule. Samotnou mě to hodně štve. Vzhledem k tomu že mám průměr z Ma 3,0, tak jsem tam chtěla být. Všimnětě si času, teď mám být na odpoledce - Němčině. Když jsem byla na obědě, ptal se mě Pepa: "V kolik nám začíná odpoledka?". Já jsem mu řekla: "V půl třetí, ne?", "Jo, jo už si vzpomínám, máš pravdu". Tak jsem šla domů a s tím, že mám ještě hodně času, jsem si ještě Němčinu pročítala, psala si na Žákovskou bibli rozvrh, dívala se na televizi. Nechtěla jsem zase přijít pozdě a tak jsem se projistotu podívala do rozvrhu. Začínali jsme ve 14:40. Super. Pěkně mě to štve, nemám ráda když na nějaké hodině chybím. Dneska mám už pouze jednu jedinou povinnost. Jít na tancování. Snad to zvládnu.


Jak spravit lampičku - stručný návod

5. října, 2004, 22:21

V první řadě si rozmyslete, jestli je to pro vás opravdu důležité. Pokavaď si nejste jisti, vůbec se do oprav nepouštějte.

Jak postupovat:

1. Ještě jednou si rozmyslete jestli je to potřeba.
2. Rozmyslete si to opravdu důkladně, pro kontrolu si pomožte otázkou - Musí to být? nebo Stojí to za to?
3. Nehrajte si na chytráka, vykašlete se na to.
4. Dobrá, rozhodl jste se pro špatnou odpověď, budiž.
5. Mojí lampičce vypadl ten háček s vystřelovacím pérkem. Pokračujte pouze tehdy pokavaď nemáte jiný problém. (nemluvíme tady o literatuře, například)
6. Obrňte se velkýma šatama po babičce, na hlavu si nasaďte helmu. Kdo ale není takto vybaven, myslím že postačí ten hábit co nosí kosmonauti.
7. Pérko silně zamáčkněte mezi dvě svorky, při čemž neotevírejte pusu, mohlo by vám zaskočit.
8. Klid, chce to klid.
9. Prostrčte šroubek napříč krz všechny oddělitelné části lampy (vyjma žárovky).
10. Mě ten šroub taky vyletěl do oka, já vám říkala že to nemáte dělat.


Povinnostní výhybka

5. října, 2004, 22:00

Tak třeba teď mám spousty domácích úkolů, ale pro mě je hrozně důležité abych sem něco napsala. Můj kamarád Pepa si zrovna z tohohle paradoxu začal psát domácí úkoly. Doma malují. Takže si vlastně i povinnosti vybíráme, i když to tak nevypadá. To je svoboda, že? To není výmluva, ale já si opravdu strašně nutně musím vybírat školu, na ty domácí úkoly z matiky mi prostě už nezbývá čas. Je to smůla.


Úchyl

datum: 5. října, 2004, 14:54

Chlubila jsem se tímhle webem Křovákovi. Říkal, že si na mě "nějakej pedouš počká za rohem". Pěkně mě to dorazilo. Na odpoledce se to vstřebá.


3 hodiny

datum: 4.října, 2004, 23:44

Strávila jsem nad tímhle 3 hodiny, teď ale zjišťuji, že nemám co sem psát. Každý den se ale dá přepsat jako tlustý román, slyšela jsem někde. Tak si počkejte do zítřka. A už tomu dávám čtvrtou hodinu, já si vždycky myslím že to dělám pro sebe, ale za chvíli zase všem rozešlu e-maily aby se sem podívali. Sem totiž strašný vejtaha. A už na ten internet kašlu. Kecám. Ale jo, internet by měl být váš kamarád, a ne milenec.


Nezvláštní

datum: 4.října, 2004, 23:02

To jsem se tahle dneska vracela k večeru domů z tancování. Jak jsem byla zahloubaná do svých myšlenek, šla jsem asi moc u kraje. Když jsem procházela kolem Bansetů, vrazil do mě jeden spěchající chlapík, otočil se na mě a zase zpátky. Už jsem si říkala co je to za blbce, ale on se opět otočil a začal se omlouvat. Pak zas pelášil dál, byl asi na nějaké pracovní večeři a protáhlo se to. Asi taky takhle budu říkat "promiňte", dělá to velmi dobrý dojem.


Už to přišlo

datum: ke konci prázdnin 2004

No, a je to tady, konec prázdnin, začátek nového života. To je báječný, zase budu muset myslet pouze na to, kam půjdu na střední školu, jestli mám dostačující prospěch, v kolik zítra vstávám a podobné hovadiny. Taky to tak nesnášíte? Nevím, cítím se být ve složité situaci. Nevím kam půjdu na střední školu, nevím co chci dělat, co mě baví, jak to prezentovat, a jak a pro a co a kde a kdy a s kým. Ach jo. Tenhle přihlouplej blog mi dopomůže (doufám) k lepšímu ujasnění. Až budu v nějaké poetičtější situaci, kdy budu mít větší inspiraci určitě napíšu něco lepšího. Věřte mi! Teď to ale nebude, až do 31. 08 jsem u Adéli (spolužačka) na chatě. No, alespoň chvíle klidu. Jupí, jupí!